Mělnické kulturní centrum - Mělník
Mělník má v současnosti přibližně 15000 obyvatel. Nachází se asi 40 km od Prahy. Masarykův kulturní dům zde byl postaven již v období 1. republiky, dokončen byl v roce 1936. V poválečném období prošel bohatou historií, která znamenala změny provozní a organizační struktury i změny názvu. V roce 1952 se Masarykův kulturní dům změnil na Dům osvěty kapitána Otakara Jaroše. O 10 let později proběhla rekonstrukce budovy a v roce 1964 došlo ke sloučení s kulturním domem v Kralupech nad Vltavou, nová organizace potom používala název Okresní osvětový dům Mělník. Krátce po změně politické situace v roce 1989 se začalo řešit navrácení původního názvu. V dalším období hledalo toto kulturní centrum svou novou podobu, prošlo obdobím zanedbávání vlastního kulturního programu, kdy byly realizovány zejména pronájmy prostor pro komerční účely a kulturní akce se konaly velmi omezeně a zejména takové, které zaručovaly komerční úspěch. Překvapivě až v roce 2012, tedy několik let po druhé a prozatím poslední vlně tzv. transformace divadelní sítě, město založilo obecně prospěšnou společnost a svěřilo jí provoz kulturního domu a další úkoly v oblasti kultury a cestovního ruchu. Původní příspěvková organizace byla zrušena, ale všichni zaměstnanci přešli do nové organizace, což v tomto konkrétním případě zkomplikovalo její start i další smysluplné působení. Na pozici ředitelky nastoupila Ing. Radka Kareisová, která organizaci řídí od roku 2012. Správní rada má 9 členů a dozorčí rada 3 členy, jediným zakladatelem je Město Mělník.
Od roku 2012 tedy Mělnické kulturní centrum, o.p.s..[1] zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 začala společnost provozovat také galerii a café Ve Věži. Následně proběhla v roce 2015 transformace obecně prospěšné společnosti na zapsaný ústav.
Kromě programů a aktivit, které společnost připravuje v rámci činnosti svých čtyř poboček, se aktivně zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány projekty Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města a další.
Společnost má více, než 25 zaměstnanců, a to díky začlenění městské knihovny , informačního centra a podzemí, organizační struktura zahrnuje také průvodce podzemím a podobně. Oddělení programu zahrnuje 5 osob, oddělení propagace, marketingu a styku s veřejností celkem 6 osob, kdy 4 z toho obsluhují turistické informační centrum a zmíněné podzemí. Další 4 lidé pracují na vzdělávacích programech, 3 v oblasti ekonomiky a účetnictví a 1 správce budov. Podle tohoto přehledu se zdá, že by organizace měla projít personálním auditem.
Propagaci zajišťuje organizace především prostřednictvím webových stránek www.mekuc.cz, které působí výtvarně nejednotně. Grafika částečně navazuje na výtvarný styl loga, celkové uspořádání nepřispívá přehlednosti, která je ovlivněna nutně velkým množstvím informací, které mají stránky přinášet.
Technický stav klasické reprezentativní budovy Masarykova kulturního domu jako hlavní budovy kulturního centra je dobrý. Dispoziční řešení se neliší od původního z 30. let 20. století. V jižním se nachází přízemí a suterén knihovny (sklad, půjčovna, místnost knihovníka). Dále pak čítárna, malý sál (140 sedadel) se skladem a muzeum. V prvním patře se nachází také muzeum a památník odboje.
Severní část budovy je věnována velkému sálu s příslušenstvím. V přízemí sálu je umístěno 350 sedadel, jeviště je o velikosti 100 m2, tři šatny, zkušebna, sklad, orchestr a ladírna. V prvním patře velkého sálu se nachází 10 loží (50 míst) a 150 míst na sezení a dalších sto na stání. Nebylo zapomenuto ani na dva kuřácké salonky. (Zelený, J. B., Masarykův kulturní dům na Mělníce, Architekt, Mělník, 1930, č. 11, s. 222. 52 Tamt., s. 223)
[1] https://www.mekuc.cz/